Akustika (ČSN 73 0821)
Tato norma stanoví požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách, na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a na neprůzvučnost oken a dveří. Požadavky jsou stanoveny s ohledem na funkci místnosti a hlučnost sousedního prostoru.
VŠEOBECNĚ
Nezbytným předpokladem ochrany proti hluku v místnostech budov je zabezpečení normativních požadavků na neprůzvučnost stvebních konstrukcí mezi místnostmi v ubudovách a normativních požadavků na neprůzvučnost obvodového pláště a jeho částí. Pokud není technickou normou stanoveno jinak, prokazuje se dodržení normativních požadavků na neprůzvučnost zkouškou, která sestává z měření, určení hodnoty jednočíselné veličiny a jejího porovnání s požadvkem. Základem zukoušky je měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech podle ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-8 a podle norem s uvedenými normami souvisejícími. Z výsledků měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech se určují podle ČSN EN ISO 717-1 a ČSN EN ISO 717-2 hodnoty jednočíselných veličin, které se porovnávají s požadavky uvedenými v této normě.
POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI MEZI MÍSTNOSTMI V BUDOVÁCH
Vzduchová neprůzvučnost
Vážené jednočíselné hodnoty vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách, uřečné vážením podle ČSN EN ISO 717-1 z třetinooktávových hodnot veličin, změřených podle ČSN EN ISO 140-4, (pro vnitřní dveře podle ČSN EN ISO 140-3), nesmí být nižší než hodnoty stanovené v tabulce 1:
- váženou stavební neprůzvučností Ŕw, pro místnosti se společnou celou plochou stěny, příčky nebo stropu,
- váženou laboratorní nepůzvučností Rw, pro vnitřní dveře,
- váženým normalizovaným rozdílem hladin DnT,w, pro místnosti, které nemají společnou dělicí konstrukci, tj. bezprostředně spolu nesousedí.
U místností, které mají společnou jen část dělicí konstrukce, menší než je plocha příslušné stěny, příčky nebo stropu při pohledu z vysílací nebo přijímací místnosti, musí požadavek stanovený v tabulce 1 splňovat alespoň jedna z vážených hodnot DnT,w nebo Ŕw.
Pro váženou stavební nepůzvučnost Ŕw a váženou laboratorní neprůzvučnost Rw platí vztah
Ŕw = Rw - k
kde k je korekce, závislá na vedlejších cestách šíření zvuku.
Pro jednovrstvé homogenní plošné konstrukce z klasických stavebních materiálů (cihla, beton) k = 2 bB, pro složitější konstrukce se k určuje individuálně.