Proč vápenopísková cihla? (německy Kalksandstein)

  • Zisk 10% užitné plochy díky štíhlým konstrukcím (pro rodinné domy nejčastější tlouštka stěny 17,5 cm)
  • Vysoká únosnost zdiva (až 25 MPa)
  • Rychlost výstavby
  • Ideální materiál pro nízkoenergetické a pasivní domy
  • Výborné akustické vlastnosti
  • Protipožární odolnost
  • Vícepodlažní stěnový systém
  • Ideální pro nízkoenergetické stavby
  • Výborné tepelně-akumulační vlastnosti (objekt nevychladne)
  • Možnost vedení elektroinstalací ve svislých kanálcích ve zdivu
  • Interní zdravé mikroklima (vápenopísková cihla přijímá vzdušnou vlhkost a opět ji uvolňuje do místností, zajištuje stabilní mikroklima)
  • Ekologický materiál
  • Ochrana proti elektrosmogu
  • Zajímavé ceny (při tl. 17,5 cm již 608,- Kč/m2, ceníková cena bez slev, bez zateplení)

Tepelná akumulace

Tepelná akumulace

Tepelnou akumulaci obvodové stěny a její vliv na vnitřní teplotní stabilitu lze vyjádřit pomocí tepelné kapacity C, resp. její poměrné části vztažené na jednotku plochy stěny (plošné tepelné kapacity). Tepelná kapacita je množství tepla, které stěna pohltí nebo vydá při ohřátí resp. ochlazení o jeden °C (nebo jeden Kelvin, K).

C = c . δ . d,  kde     c .. měrná tepelná kapacita (1 000 J/kg.K)
                               δ .. objemová hmotnost (2 000 kg/m3)
                               d .. tl.stěny

C VAPIS (30,0 cm) = 600 kJ/m3.K
C VAPIS (24,0 cm) = 480 kJ/m3.K
C VAPIS (17,5 cm) = 350 kJ/m3.K

Tepelnou akumulaci lze rovněž vyjádřit pomocí tzv. tepelné jímavosti b, což je schopnost materiálu přijímat teplo:

b =  λ . r . c, kde      λ .. součinitel tepelné vodivosti (1,1 W/m.K)
                               δ .. objemová hmotnost (2 000 kg/m3)
                               c .. měrná tepelná kapacita (1 000 J/kg.K)

 z toho vyplývá b VAPIS = 2 200 kW2.s.m-4.K-2

Čím větší je hodnota tepelné jímavosti, tím lepší je schopnost materiálu akumulovat teplo. Zjednodušeně ji lze považovat za parametr, který nás informuje o vlastnosti materiálu způsobující zpomalení vychládání objektu při topné přestávce (byť jen půl hodiny) v zimě, a naopak o ohřívání objektu vlivem venkovních zdrojů tepla v létě.

Vysoká tepelná vodivost u vápenopískových cihel se tak stává v kombinaci s kvalitní tepelnou izolací vlastně výhodou a zajišťuje celoročně příjemné klima v objektu, je to důležitá vlastnost u tzv. pasivních domů.  

Např. vápenopískové zdící prvky v tříde objemové hmotnosti 2,0 (plné bloky) nabízí kromě výrazně vyšších zvukově izolačních vlastností i v podstatě dvojnásobnou tepelnou akzumulaci než pálená keramická cihla, nebo jinak, pro dosažení stejné tepelné akumulace pálené cihly stačí poloviční tloušťka vápenopískového zdiva.

Toto je způsobeno masivním, robustním charakterem vápenopískových cihel, vyjádřeným jejich vysokou objemovou hmotností (ve srovnání např. s pálenou cihlou nebo pórobetonem). Z toho vyplývají slabé tepelně izolační vlastnosti, dané i faktem vysoké tepelné jímavosti, kdy se vápenopísková cihla stává materiálem tepelně průchozím a pro zamezení tepelných ztrát je nutné zdivo z vápenopískových cihel zateplovat. To na druhou stranu vápenopískové cihle umožňuje soustředit se na vlastnosti statické, zvukově izolační, požárně-bezpečnostní, to vše při snížení tloušťky zdiva, zatímco funkce tepelně izolační je zde přenechána tepelnému izolantu.